Do Levante během chvíle bez problému dostanu dvě i tři kola a beze strachu můžu sjet do terénu.
Do Levante během chvíle bez problému dostanu dvě i tři kola a beze strachu můžu sjet do terénu.
Volkswagen Tiguan má pro VW typický rodokmen – nebyl v daném segmentu ani zdaleka první, nebyl nejhezčí, vůbec ne nejlevnější, a přesto ho lidé kupovali jako housky na krámě. Má totiž jiné vlastnosti, které jsou ve finále kupního procesu důležitější. Z nové generace představené v roce 2016 už ale od počátku cítím mnohem větší sebevědomí. Ví, že má na čem stavět.
Letos je tomu deset let, kdy se na trhu objevil VW Tiguan, v roce 2011 prodělal viditelnou modernizaci a o pět let později byl vcelku dlouhý generační cyklus zpečetěn příchodem zbrusu nového modelu. Co si o něm myslím?
Počasí mi přeje – už několik dní sněží, mrzne a vůbec je po dlouhých letech zima jak má být. Přesně ta zima, která je ideální pro test SUV. Přesně ty podmínky, kvůli kterým si lidé SUV kupují…a připlácejí za pohon všech kol, byť jim okolí říká, že jsou to pro těch pár vloček, co u nás spadne, vyhozené peníze. Nejsou. Už pohled na SUV slibuje, že tento typ auta by neměl majitele jen tak nechat ve štychu. Jasně, že to není offroad, ale zasněženou uklouzanou cestu do kopce by takové auto zvládnout mělo. Takže moje doporučení je u Tiguanu stejné, jako u ostatních esúvéček – kupte si ho s pohonem všech kol, jakkoliv chápu, že 66 000 Kč budete v ruce možná obracet docela dlouho.
I přesto, že Tiguan nerazí strategii nízkých cen, najde si díky možnostem výbav hodně kupců.
Tiguan designově navazuje na současný jazyk Volkswagenu v čele s Passatem, a protože jsem u aktuálního Passatu už nezaznamenal od lidí remcání nad jeho usedlým a bezemočním vzhledem a spíše jsem naopak slyšel chválu, můžu se domnívat, že i Tiguan bude bez větších problémů akceptován. Vypadá solidně, robustně díky ostrým linkám i trochu přísně a když má dvacítky kola, tak se na něj fakt dá koukat. Také uvnitř nenajdete žádné přehnané umění, ale solidní styl VW, který nemá daleko k tomu, aby vypadal prémiově. Tím spíše, když se pro Tiguan v ceníku objevují takové prvky, jako digitální přístrojový štít Active Info Display ve stylu Audi Virtual Cockpit (umí tedy v perfektní grafice zobrazovat například mapu navigace), spousta asistentů, široká škála nastavení přes velký středový displej a palubní infotainment, či po technické stránce třeba adaptivní podvozek. V Tiguanu není problém přivyknout luxusu a faktu, že v něm máte aktuální systémy, které fungují, jak mají. To se projevuje i na takových „maličkostech“, jako že topení má rychlý nástup, vyhřívání sedadel také funguje obstojně rychle, což jsou věci, které sice oceníte jen v mrazech, ale o to raději.
Také jízda se dotýká prémiové třídy kompaktních SUV, zejména tedy úrovní komfortu, agility a ovladatelnosti. Tady není moc co vytýkat, s Tiguanem se dá jezdit svižně, poslouchá na volantu, v zatáčkách se moc nenaklání a dobře drží stopu. Podotýkám, že testovaný exemplář byl vybaven adaptivním podvozkem DCC (+27 800 Kč). Cestovní komfort je také solidní, a to mělo auto dvacetipalcová kola. Ne, že by tedy nebyly znát na českých výmolech, ale nějak zásadně mi nevadily, podvozek pobral většinu nerovností bez rázů a určitě jsem řídil spoustu aut, která i na menších kolech rázovala výrazně více než tento Tiguan.
Dynamikou zůstal motor za mým očekáváním a i 7° DSG mi s ním nepřipadalo ideálně sladěné.
Trend je jasný: vozy SUV nahrazují na pozici rodinných aut dříve oblíbené MPV. Čím dál častěji jsou i SUV z hlediska variability skoro na stejné úrovni s praktickými empévéčky. Stejně jako Tiguan. Ten při délce necelých 4,5 metru nabízí solidní variabilitu. Zadní sedadla jsou dělená v poměru 1/3 ku 2/3, což není nic překvapivého, ale lze nastavovat i sklon jejich opěradel, poměrně snadno je sklápět a hlavně podélně posouvat v rozsahu 18 cm, což je celkem dost. Fakt je, že při maximálním posunutí dopředu nezbude skoro žádné místo na nohy, ale kufr si tak lez citelně zvětšit. Na opěradlech předních sedadel jsou ještě k tomu sklopné stolky, což je další rodinný prvek, jakkoliv jeho praktická využitelnost při jízdě je trochu diskutabilní. Do kufru je dobrý přístup (objem 615 litrů je počítán při posunutí zadních sedadel zcela dopředu), má dvojité dno, díky kterému vznikne po sklopení opěradel rovina. Jako auto pro čtyřčlennou rodinu lze VW Tiguan bez problémů doporučit, i když velkému kombíku se hlavně využitelností kufru nevyrovná. Berte stále na vědomí, že se jedná o auto s délkou do 4,5 metru s poměrně velkým interiérem pro posádku.
Týden s Tiguanem zakončím pohledem na spotřebu. Ta byla vyšší, než jsem čekal, ale tak nějak si dovedu představit, že by mě to moc netrápilo. Se spotřebou jsem se dostal nejníže na 7,6 l/100 km, přičemž je nutné zohlednit, že mrzlo až praštělo, takže by to asi v ideálních podmínkách mělo jít níž. Ve městě jsem běžně jezdil kolem 10 l/100 km a ne úplně výjimečně i přes tuto hodnotu. Ano, je to čtyřkolka, ano, je to automat, ano má vyšší stavbu a v neposlední řadě ano, váží přes 1700 kg a kvůli příplatkům byla testované verze určitě ještě těžší. A když už jsem zmínil pohon všech kol, ten zimní týden mne zase jen utvrdil v tom, že dává smysl. Tím spíš, když funguje tak dobře jako 4motion od Volkswagenu.
K produktům Volkswagenu máš důvěru a hledáš kompaktní SUV, které možná bude plnit roli rodinného auta, byť bude pravděpodobněji tím druhým třeba k Passatu, kterým jezdíš služebně. Vyhovuje ti design, styl interiéru a jsi rád za to, že je Tiguan technologicky na výši, ať už v oblasti asistentů, tak infotainmentu, technologií i pohonu všech kol. Že není nejlevnější? To ti nějak zvlášť nevadí.
Nejlevnější Tiguan pořídíš za 569 900 Kč ve verzi 1.4 TSI Trendline s pohonem přední nápravy. Výchozí model testovaného provedení stojí 934 900 Kč a konkrétní auto, v kterém jsem si týden vozil zadek, přišlo na 1 354 600 Kč.
Důvodů máš dost – design, který jen tak nezestárne, moderní asistenty, spousta možností příplatků, fungující pohon všech kol, motor, s kterým se neztratíš v rychlém pruhu dálnice a podvozek, který autu dodává stabilitu, vysoký cestovní komfort a v neposlední řadě také agilitu. Přidej variabilitu interiéru s posuvnými zadními sedadly a máš to.
Papírově silný motor neměl reakce tak spontánní, jak bych čekal a jeho sladění se sedmistupňovým DSG se mi moc nelíbilo. Kdovíjak unešený jsem nebyl ani ze spotřeby paliva, i když uznávám, že jsem auto testoval v drsnějších zimních podmínkách. Ke konkurenci tě ale možná nakonec zavede i fakt, že tvůj ideálně nakonfigurovaný Tiguan se ocitne mimo tvé finanční možnosti.
Nepochybuji, že se tohle auto bude dobře prodávat. Jako celek je Tiguan vyvážený, nemá zásadní slabá místa a testované provedení nebude z hlediska konfigurace určitě tím nejprodávanějším, jakkoliv se mi dost líbilo. Tedy kromě zmíněného projevu motoru a jeho sladění s převodovkou, preferoval bych asi jinak poskládaný vůz s o fous menšími koly a pravděpodobně i se slabším motorem, který by mi u takového auta stačil. Líbí se mi široká nabídka motorů a jejich početné kombinace s převodovkami, pohonem všech kol a výbavami a oceňuji i opravdu široké spektrum možností příplatkových prvků. Nakonfigurovat si auto podle svých představ by neměl být problém. A cena? Záleží na úhlu pohledu – Tiguana za 1,3 milionu bych si nekoupil (to bych asi raději šel do lehce ojeté prémiovky), ale věřím, že bych se dostal do rozumnější cenové hladiny racionálnější konfigurací.
Mám ho ve verzi R-line bílá perleť, 7st.automat 140 kW a dalšími doplňky. Je to super auto.
Petr
Auto dobré, navigace na houby
Mám Tiguana krátce auto se chová dobře, ovládání je příjemné, ale navigace nestojí za nic. Mapy jsou špatné, spoustu silnic nezná. Pokud na základě objížďky, nebo z jiného důvodu změníte trasu, tak to nepochopí a je schopna vám desítky km nadávat a trasu nepřepočítá. Každý levný čínský telefon toho umí víc.