Dvoulitr je pouze o 25 000 Kč dražší – pokud jen trochu můžete, zainvestujte do něj.
Dvoulitr je pouze o 25 000 Kč dražší – pokud jen trochu můžete, zainvestujte do něj.
Škoda Superb Combi se skoro nestíhá vyrábět, jaký je po ní hlad. Škodovka s tímto velkým modelem opět trefila do černého a zdá se, že terč tentokrát zasáhla s obdivuhodnou přesností. I ti, kteří jinak na Škodovku nasazují a tvrdí, že by si jí nikdy nekoupili uznávají, že je to dost povedené auto. A já se po více než tisícovce kilometrů za volantem vrcholné verze 4×4 Laurin & Klement nedivím ani té třetině zákazníků, která bez ohledu na peníze objednává právě vrchol nabídky.
Můj test nezačal zrovna šťastně, neboť si v motorovém prostoru Superbu našla útočiště kuna, která přehryzání tlakové hadice způsobila přechod auta do nouzového režimu. Zajímavé bylo, že mi tuto skutečnost auto nikde nehlásilo, a tak jsem až po chvíli zjistil, že nemohu jet více jak 70 km/h, že převodovka DSG řadí dost divně a že vychvalovaný adaptivní podvozek DCC, s nímž už jsem měl dříve tu čest, na první větší nerovnosti rázuje hůř, než trakař. Naštěstí vytáčím na mobilu kontakt do NH Caru na Strahově, s nimiž jsme vloni organizovali veteránskou rallye a Superb je do dvou hodin zase v kondici. Možná i díky této poruše si naplno uvědomuji ten rozdíl. Tohle je auto, které jsem očekával…
Superb si ve vrcholném provedení Laurin & Klement objednává zhruba 30 % zákazníků.
Nejsem z těch, kteří tvrdí, že adaptivní podvozek je zárukou lepších jízdních vlastností. Už jsem řídil auta, kde tomu bylo přesně naopak a dobře odladěná klasika s vinutými pružinami byla ve všech jízdních režimech lepší, než prkenný projev rádoby chytré elektroniky. Superb využívá koncernového systému DCC a stejně jako třeba u převodovky DSG je znát, že je to technologie poměrně vychytaná a funkční. Ačkoliv rád jezdím svižně, volil jsem z jízdních režimů víceméně jen Normal a Comfort, které zajišťují při jízdě vysoký standard absorpce nerovností. V režimu Sport je auto sice o něco tvrdší, ale že by nějak lépe sedělo v zatáčkách si nedovažuji tvrdit (ano, jezdil jsem přes zimu, na zimních pneumatikách a na kluzčí vozovce, takže úplně relevantní hodnocení to není) – Superb je stejně autem spíše na dálnici než na nějaké razantní dovádění, to si kupte Octavii RS. Podvozek tedy krásně žehlí nerovnosti a jízdní komfort je opravdu více než dostatečný, k čemuž přispívá i velký rozvor 2841 mm. Také celkové jízdní vlastnosti chválím – jízdní stabilita je i při vysokých rychlostech bezproblémová, stejně jako hlučnost. Pocit na volantu je v rámci třídy také vcelku solidní.
Bohatě vybavenému autu se hodně rychle přivyká, stejně jako silnému motoru a trakci.
Pokud chcete vědět, co si myslím o Škodě Superb se slabším 150koňovým TDI, můžete se mrknout na můj dřívější test.
Buď ti dobře šlape vlastní firma, nebo (a to je pravděpodobnější) jsi dobře zaměstnán u velké společnosti a ohledně auta musíš dodržovat určitá pravidla, co se týče značky a rozpočtu. A právě rozpočet máš docela volný, tudíž si chceš dopřát vše, co půjde. Možná jsi zvažoval i VW Passat, který je cenově i vlastnostmi velmi podobný, nakonec se ti třeba Superb i líbil více. Chceš automat, silný turbodiesel, pohon všech kol, velký kufr, reprezentativní vzhled, vysoký cestovní komfort – a to vše od tohoto Superbu dostaneš.
Z logiky věci vyplývá, že tohle auto s největší pravděpodobností neplatíš ze svého. Bude asi opravdu jen minimum soukromých osob, které by si dopřály takový vůz. Takže peníze do jisté míry neřešíš, možná se je paradoxně naopak snažíš utratit do poslední možné koruny tvého limitu. Základní Superb v kombíku stojí 644 900 Kč, výchozí motorizace testovaného exempláře s pohonem všech kol přijde ve výbavě na Ambition na 926 900 Kč a testované auto ve výbavě Laurin & Klement s dalšími příplatkovými prvky stálo 1 145 700 Kč.
Z výše uvedeného textu je ti asi už leccos jasné. Superb je velmi dobrým autem, a vrcholné provedení s bohatou výbavou z něj dělá auto ještě lepší. pozitivně hodnotím vše, co je pro auto důležité – Superb je komfortní, rychlý, pohodlný, prostorný, pěkně vypadá, moc nežere a v zimě na sněhu se s ním vyškrábeš dost vysoko… jenom je to prostě auto, jež má na kapotě logo, které u vás v ulici uvidíš na různých autech hned desetkrát.
Trend čtyřkolek se ve střední třídě docela rozmohl, takže pokud chceš více velkých aut na výběr, je docela z čeho vybírat. První logickou volbou je srovnání nabídky s VW Passat, ale vyzkoušet můžeš třeba i Opel Insignia či Ford Mondeo. A i když to možná bude vypadat nekriticky, nenapadá mne nic zásadního, proč bych tě měl od koupě plně vybaveného Superba odrazovat. Snad jen, že jeho hadičky chutnají těm kunám…a že se ti třeba nelíbí vzhledově.
Tak jak to shrnout? Pro někoho to možná nadále zůstane nepochopitelné, ale já tomu celkem rozumím – pokud jsem v situaci, kdy to finančně bez problémů zvládnu, dává pořízení plně vybaveného Superbu za více než milion logický smysl. Získáš velké pohodlné auto, u kterého by ti nemělo nic chybět – má velmi slušné jízdní vlastnosti, vysokou úroveň komfortu, silný motor, dobrou trakci, fungující převodovku atd. atd. Na zkritizování mi toho tento Superb moc nenabídl – no dobře, palubní deska vypadá jako zvětšená z Octavie, ale že by mne to nějak vadilo, to říct nemohu. Spíše pocitově by si největší Škodovka zasloužila v tomto směru něco více individuálnějšího. Ale to fakt hledám za každou cenu něco, abych se cítil i sám před sebou objektivnější…
