Čekání se vyplatilo

S výrazným designem a délkou bezmála 4,6 metru se na našich silnicích postupně začíná objevovat i nový čistě elektrický crossover Nissan Ariya. Ten se sice veřejnosti představil už před třemi roky, ale z celé řady důvodů komplikujících výrobu v čele s čipovou krizí, se na trhy dostává až nyní. Na druhou stranu tak měla automobilka dost času na průběžné ladění a vylepšování, takže testovanou Ariyi považuji za skutečně hotový automobil, který netrápí nějaké zásadní neduhy ať už softwarové či konstrukční. Zní to možná jako samozřejmost, ale v současné automobilové produkci, kdy se spousta věcí šije horkou jehlou, to zase tak samozřejmé není.

Jakkoliv má i Nissan Ariya zboku velmi podobné linie s ostatními elektrickými vozy této kategorie, přesto se podařilo z něj designem učinit předmět zájmu okolí. Především čelní pohled je velmi výrazný, vynikne vyšší stavba karoserie, zvláštní tvar světel pro denní svícení, a pokud je vše umocněno jako v případě testovaného vozu příplatkovou barvou Měděná Akatsuki (+32 000 Kč), působí celek opravdu mimořádně elegantně a luxusně. Ve stejně luxusním pojetí je pak navržen i zpracován také interiér, kde vynikne vzdušnost, prostornost a příjemný dotek kvality. Na můj vkus i vzrůst (185 cm) se však sedí docela vysoko – ocenil bych v takto velkoryse pojatém interiéru pocitově více místa nad hlavou. Z hlediska použitých materiálů je tento vůz opravdu na výši, potěší i detaily v podobě zapuštěných dotykových tlačítek nebo elektricky posuvné středové konzoly. Infotainment je funkční, během testu neměl žádný problém, jen bych ocenil lepší grafiku a o něco rychlejší náběh zejména navigační mapy.

Jízdně je Nissan Ariya směřován spíše ke komfortu, takže i na příplatkových 20palcových kolech poskytuje při jízdě solidní pohodlí. Zvláštní je, že čím rychleji člověk jede, tím pohodlnější auto je. Při pomalejší jízdě se podvozek s nerovnostmi vyrovnává trochu hůře a vzniká jistá disharmonie, při které jsou pohyby přenášeny do karoserie. Nejde o nic zásadního, méně vnímaví řidiči si toho asi ani nevšimnou, ale je evidentní, že i Ariya bojuje s těžšími bateriemi v podvozkové platformě, která v případě testované verze vsadila na pohon předních kol. O poznání významnějším nedostatkem pak bylo skutečně tristní odhlučnění podběhů. Ano, japonská auta si zrovna s touto oblastí nikdy moc hlavu nelámala, ale v jinak tichém prostředí elektromobilu vyniknou nárazy i menších nečistot do karoserie o to více. Přejet koly větší množství štěrku na silnici pak znamená opravdu podivný zážitek.

Tím ale moje výtky z jízdy vlastně končí, protože vše ostatní je u Nissanu Ariya vyprecizované velmi dobře. Při normálním využití je podvozek příjemný a nezáludný, motor o výkonu 178 kW pro dynamiku naprosto stačí, byť zrychlení na stovku za 7,6 sekundy a maximálka 160 km/h nejsou pro elektromobil kdovíjaké hodnoty k chlubení, normální uživatel víc stejně nepotřebuje. Ostatně, v režimu Sport reaguje Ariya na pokyn k akceleraci natolik spontánně, že mně po většinou zcela stačil standardní mód. K tomu jsem docela často využíval i aktivovaný e-Pedal, který umožňuje ovládat zrychlení i zpomalení auta ve většině situací pouze jedním pedálem. Díky poměrně velkému akumulátoru s využitelnou kapacitou 87 kWh nebude mít majitel Nissanu Ariya problémy s dojezdem. Výrobce uvádí až 525 km, realita je sice níže, ale i tak v pohodě dost přes 400 km. Moje spotřeba se pohybovala kolem 20 kWh/100 km, ve městě klidně i kolem 15 kWh/100 km. Nissan pro svůj elektromobil nabízí příplatkovou AC dobíječku s výkonem 22 kW, což je investice za 25 000 Kč, kterou doporučuji, protože umožňuje i docela rychlé dobití u veřejných nabíječek se střídavým proudem, u nichž je výrazně levnější cena za kW. Maximální výkon DC nabíjení je u tohoto Nissanu 130 kW.

Svou cenou Nissan Ariya žádné překvapení na elektromobilní trh nepřináší. Provedení s touto baterií koupíte nejlevněji za 1.554.900 Kč, testované auto stálo 1 636 900 Kč. Ariya je tedy cenově srovnatelná s konkurencí a pro normální motoristy tudíž poměrně nedostupná.