Jak kupovat nové auto v 10 krocích

Je mi jasné, že spolu teď neobjevíme Ameriku, ale vnést do procesu výběru nového auta trochu systému není na škodu. Když nic jiného, ušetří vám to čas, v lepším případě i peníze, a v nejlepším si nakonec vyberete auto, které vám bude vyhovovat. Nechci k vám přistupovat jako k žákům ve škole, ale více než kdy jindy se vyplatí si vzít čistý papír a udělat si pár poznámek.

 1.       Rozpočet

Byť auto není jen a pouze o penězích a nejnižší nabídce, každého se v prvním kroku stejně ptám: „a kolik na to máš?“. Je nutné vědět, v jakých mantinelech se chcete pohybovat. Čím konkrétnější představu o financování máte, tím lépe. Rozmyslete také zdroj financování – budete platit hotově? Čerpat úvěr? Nebo použijete kombinaci obojího? S rezervou si stanovte horní hranici, kterou byste svým výběrem neměli překročit (a když, tak jen o pár tisícovek). Rozpočet si zapište.

 2.       Jak budu auto využívat?

S chladnou hlavou se zamyslete nad tím, k čemu vám bude auto sloužit nejčastěji. Kolik za rok ujedete kilometrů (Banalita? Divili byste se, kolik lidí to neví ani řádově), kam s autem jezdíte nejčastěji, jakou chcete karoserii (výbavu zatím neřešte-to až později) , jak velké auto potřebujete, bude hlavním rodinným autem, nebo druhé pro manželku, jakým značkám věříte, jakou chcete převodovku (automat nebo manuál), kolik toho vozíte v kufru, jakým stylem jezdíte, má vás auto i reprezentovat, nebo jen sloužit… Pište, přemýšlejte.

3.       Benzin, nebo diesel?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, ale je fakt, že volba motoru hodně souvisí s počtem ujetých kilometrů (tzv. ročním nájezdem). S jistou mírou zobecnění lze tedy tvrdit, že benzinové motory jsou vhodnější pro menší porce kilometrů a častější starty, bývají levnější na servis, jsou méně citlivé na horší zacházení a v neposlední řadě jsou v drtivé většině případů citelně levnější na pořízení (příplatek za turbodiesel může být i 50 000 Kč). Mají však vyšší spotřebu paliva a určitě při svých propočtech nevycházejte ze spotřeby paliva, kterou se dočtete v údajích od výrobce. Přidejte klidně 15-20%. Pro naftové motory platí víceméně opačná tvrzení, jen to, že spotřeba je většinou vyšší, než udává výrobce, je platné i pro turbodiesely. Běžní motoristé, kteří si kupují auto pro soukromé využití, většinou nakonec skončí u benzinového motoru, služební auta na firmu zase mívají naftový motor. Vím, není to žádný objev, ale jen vás chci uklidnit, pokud jste si chtěli domů koupit turbodiesel kvůli nižší spotřebě a nakonec vám po zralé úvaze vyšlo, že je lepší pořídit benzinový motor…

 4.       Průzkum trhu

Teď už byste měli mít základní vstupy pro to, abyste se mohli začít dívat po nabídce na trhu. Napište si svoje kritéria v pořadí tak, jak jsou pro vás důležitá. Jednotlivé automobilové třídy se dnes hodně prolínají, ale teď už byste měli vědět, že hledáte například kombík do 4,3 metru, máte na něj od 350 000 do 400 000 Kč a asi bude mít benzinový motor, protože ročně najedete zhruba 12 000 kilometrů.

 5.       Sepište si tzv. short-list

Po hodinách strávených na internetu byste měli být schopní si vytvořit tzv. short-list, tedy seznam tří až pěti aut, která postoupila do vašeho finále. Zkuste jich opravdu nepsat víc, musíte selektovat a je lepší zúžit výběr už teď, jinak se z toho zblázníte… Stáhněte si aktuální ceníky z webových stránek (doporučuji vytisknout – je to možná staromódní, ale pořád praktické) a k vašim adeptům doplňte výbavy, které by vám vyhovovaly (prověřte, zdali se právě nenabízí nějaký akční model či zvýhodnění). Seřaďte si auta podle svých preferencí, ke každému si napište motor, výkon, výbavu a cenu. Nedávejte na první místo automaticky ten model, který má nejnižší cenu, ale ten, který má z tohoto užšího výběru vaše sympatie. Nebojte se si přiznat, že tohle auto by se vám prostě líbilo.

 6.        Sběr informací

Teď si pravděpodobně budete chtít k vybraným autům dohledat co nejvíce informací. Budete hledat na serverech na internetu, zřejmě si koupíte časopisy a budete číst. Záhy zjistíte, že jste zmatenější, než předtím. Informace, které jste si našli, se totiž mohou dost často lišit. Čemu věřit? Hodně záleží na tom, kdo auto testoval a pro jaký typ média test psal. Starší autor hodnotí auta jinak, než mladý nevyblázněný elév s minimem zkušeností. Seriózní časopis se u aut věnuje jiným oblastem, než server, který si založili tři spolužáci…atd. Moje obecná rada zní – berte testy s rezervou, nenechte se jimi nějak zásadně zviklat. Mohou být sice cenným zdrojem informací, ale také vás mohou naprosto zbytečně odradit od výběru auta, které by vám jinak klidně vyhovovalo. Nikdo nemá patent na rozum – vy víte nejlépe, co je pro vás prioritní, a tak se v testech zaměřte hlavně na oblasti, které jsou pro vás důležité. Při jisté předpokládané míře profesionality a odbornosti českých motoristických novinářů by mělo dojít ke shodě alespoň v základních charakteristikách auta.

 7.       TOP3 a hurá do showroomu

Znovu si projeďte svých pět adeptů, možná jste se s některými už sami svezli, orientujete se v cenících, docela detailně znáte výbavy, vyznáte se v příslušných pojmech a zkratkách a už začínáte mít i svého favorita. Vytvořte pro svou pětici nové pořadí a natvrdo škrtněte poslední dvě auta. Osobně si myslím, že už je rozhodnuto – auto, které je na prvním místě v TOP5 pravděpodobně bude na prvním místě i ve finální TOP3, ale abych měl čisté svědomí, mám ještě pár doporučení.

 8.       „Tak vás tady vítáme…“

Obvolejte prodejce poblíž a dohodnete si testovací jízdu, snažte se mít k dispozici auto, které bude karoserií i motorem odpovídat vašemu výběru. Testovací jízdy by se měli zúčastnit všichni, kdo budou auto používat a určitě trvejte na tom, abyste s autem ujeli více, než jen kolem bloku. Nechci vás podceňovat, ale popravdě, moc toho nepoznáte. I tak je ale testovací jízda důležitá, budete mít z auta alespoň nějaký nový pocit. V klidu si auto detailně prohlédněte, sedněte si na zadní sedadla, zkuste dát do kufru kočárek, popř. dítě do dětské sedačky, osahejte si tlačítka. Hlavně se nestyďte, není nic horšího, než hned po koupi zjistit, že musíte z kočárku sundavat přední kolečko, aby se vešel do kufru (znám takové případy), či že vám dítě permanentně kope nohama do zad (znám takové případy).

 9.       „Lepší cenu nenajdete“

Požádejte prodejce o vypracování cenové nabídky, bez skrupulí mu řekněte, že se rozhodujete mezi třemi finalisty, ale na slevu zatím nějak zásadně netlačte. Nechte to na prodejci. Ať se ukáže. Začněte se zajímat i o praktičtější věci související s provozem auta – proberte financování, pojištění, termín dodání, vzdálenost do servisu, cenu a počet povinných garančních prohlídek (třeba do 100 000 ujetých km), délku záruky atd. Jak to tak znám z praxe, váš výběr to asi moc neovlivní, ale přeci jen je lepší mít přehled i o tom, co vás s autem čeká. Vezměte si kontakt na konkrétní osobu a určitě zatím nic nepodepisujte. Nepodlehněte případnému nátlaku, že nabídka je platná „jen do pondělí“ atd. V 99 % případů vám vyjdou stejně vstříc i třeba i ve středu. Až absolvujete návštěvu u vybraných značek a prodejců, dejte si kafe a v klidu se rozhodněte. Svého favorita už pravděpodobně stejně máte delší dobu, jen jste se potřebovali ubezpečit, že děláte dobře. A na druhou stranu, dodržením výše uvedených kroků by se vám nemělo stát, že byste měli koupí jakéhokoliv auta z TOP3 (a možná i TOP5) šlápnout vedle.

 10.   A je to!

Máte vybráno a u auta na prvním místě vašeho seznamu byste neměli mít zásadní pochyby. Pokud je máte, moc jsem vám tímhle návodem nepomohl a někde se stala chyba. Takže, pokud jste rozhodnuti, vyražte za svým prodejcem, v klidu si s ním sedněte a sdělte mu, že byste jím prodávané auto docela chtěli a jestli by byl tak hodný a ještě jednou se podíval na nabídku, kterou vám před časem dělal. Nemusíte za každou cenu tlačit na další slevu v penězích, ale je pravděpodobné, že se můžete dočkat nějakého příslušenství (např. střešní nosič, zimní kola atd.) zdarma nebo s výraznou slevou. Následuje podpis, potřesení rukou a v ideálním případě i úsměv na tváři všech zúčastněných.