Kudy do Chorvatska? Ideální trasy a další tipy.

Pokud hledáte jen tip, jak v roce 2017 objet drahou slovinskou dálnici, najdete ho v tomto příspěvku, a to včetně PDF na jednu stránku ke stažení (vč. mapy a přehledného itineráře).

Trasy na jih se hodně liší nejen podle toho, odkud z České republiky vyjíždíte, ale také podle toho, kam směřujete.

Trasa 1 – jede se na jih!

Mikulov/Břeclav – Vídeň- Štýrský Hradec (Graz) – Záhřeb – Split.

Pod moravskou hranicí Rakušané dostavují dálnici, takže zde můžete narazit na některá omezení. Například v Poysdorfu, kde vzniká obchvat. Lepší je tedy nyní jet přes Břeclav. Nad Vídní se již napojíte na dálnici A5. Pozor při cestě zpět, nedejte se zmýlit značením na CZ, ale držte se na A2, A23, S2, S1. Kdo  by ale chtěl na Znojmo, tak se drží značení Praha. Okruh kolem Vídně bývá většinou dobře průjezdný, stejně tak dálnice A2 do Štýrského Hradce. Dálnice vede přes hory a pozor v případě deště, hrozí aquaplaning ve vyjetých kolejích! Přes hranice můžete pokračovat po dálnici na Maribor, ale pokud se potřebujete vyhnout koupi slovinské dálniční známky, tak uhnete na exitu 226 na Gersdorf. Podrobný popis objízdné trasy do Ptuje uvádím samostatně. U Ptuje najedete na silnici 9/E59, kterou dojedete na hodně přetížený hraniční přechod Macelj. Chorvati zde dokončili budování dálnice A2, po které dojedete do Záhřebu (přejezd na A3 a A1). Dálnice byla prodloužena až za Vrgorac, takže do Dubrovníku zbývá cca 100 km po klasické silnici s tranzitem přes Černou Horu, ale žádné doklady navíc nepotřebujete.

Motoristé jedoucí z Česka mají na výběr trasu po D1 a na Znojmo, Vídeň a dál jako Moravané, případně mohou jet na Dolní Dvořiště a Linec, za nímž uhnou na Graz (A9, placené tunely Bosruck a Gleinalm). Tato trasa bývá méně zatížena, ale v květnu tu bylo několik úseků v rekonstrukci. Z Moravy lze jet i přes Slovensko a Maďarsko, ale znamená to koupi další dálniční známky na Slovensku a případně i placení dálnice (delší trasa kolem Budapešti) v Maďarsku.

Trasa 2 – vyrážíme na Istrii!

Istrie je pro české cestovatele mnohem blíž a tudíž přes nižší stabilitu počasí velmi přitažlivá. Moravané jistě využijí cestu až do Štýrského Hradce, kde lze zvolit rakouskou (na Klagenfurt) nebo slovinskou (přes Maribor, Lublaň) variantu. Ani v jednom případě není reálné vyhnout se koupi slovinské dálniční známky (týdenní 15 eur, měsíční 30 eur). Dálnice vede až do Koperu u chorvatských hranic.  Pro Čechy se jeví cesta přes Graz jako zajížďka. Mohou jet tedy přes Č. Budějovice, Dolní Dvořiště na Linec, Salcburk a Klagenfurt, za ním pokračují přes placený tunel Karawanken do Lublaně a na hranici. Také se známkou. Na Istrii se již třetím rokem platí mýto i na páteřní dvouproudé komunikaci zvané Istrijský ypsilon.

Kolik to stojí?

Nebudu počítat náklady na jednotlivé trasy, protože se hodně liší podle vašeho auta, ale nastíním, s jakými platbami je třeba počítat. Desetidenní rakouská dálniční známka přijde na 8,50 eur, slovinská týdenní 15 eur (měsíční 30 eur). Platit můžete v Rakousku za Tauernský tunel a Katschberg (10 eur), případně Bosruck (5 eur) a Gleinalm (8 eur na trase Linec – Štýrský Hradec). Touto trasou se z Česka vyhnete tradičním kolonám u Tauernského tunelu, ale na A3 na Graz se také opravuje. Za tunel Karawanken (Rakousko-Slovinsko) se platí 6,50 eur.

V Chorvatsku se platí mýto podle ujetých kilometrů, za trasu Macelj – Záhřeb – Čarapine zaplatíte nyní podle ceníku celkem 222 kun. Výhodnější je platit kartou (mýtné vjezdy s označením Card Only). Před Záhřebem je pouze pro placení kartou vyhrazena mýtnice Demerje, kde se zpravidla na rozdíl od dva kilometru vzdálené mýtnice Lučko (Cash Only) nečeká v kolonách. S kartou máte i lepší kurz a výběrčí se nemůže „splést“ ve váš neprospěch…

Levněji (o pětinu, 21,74 %) projedete dálnice s pomocí krabičky s předplaceným mýtem, které prodávají HAC a ARZ. Na trase na jih Chorvatska můžete ušetřit až několik set korun. Bohužel nadále se dají koupit jen na mýtnicích, což se v sezoně neobejde bez čekání. Problém může nastat v noci, ačkoliv by měly být prodávány nonstop. Ohlídejte si také registraci, několika českým turistům se stalo, že jim na sklonku roku byly jejich „krabičky“ se zbytkem peněz zablokovány, protože je na mýtnici předepsaným způsobem nezaregistrovali do systému. Existuje již i možnost platby po internetu, ale fyzicky si musíte krabičku vyzvednout na dohodnuté mýtnici. Neprojeté peníze můžete použít při příští jízdě, nebo je může využít někdo jiný, krabičky jsou přenosné.

Ceny za pohonné hmoty nejsou od Česka až po Chorvatsko zásadně rozdílné, ale Natural 95 nyní nejlevněji nakoupíte v Rakousku a Česku, zvláště když u nás vyberete vhodnou pumpu, Chorvatsko je o 50 h dražší a jen Slovinsko se vymyká (38 Kč/l). Nafta je rovněž nejlevnější v Rakousku (33,30 Kč), pak Chorvatsku (34 Kč), u nás a ve Slovinsku cca 35,50 Kč. Na sezonu se v Evropě zdražuje, ale většinou všude… Trápit se však u Jadranu nemusíte s hledáním levných čerpacích stanic, ceny se tam liší velmi málo.

Pokud jste zvolili pobyt na ostrově (Rab, Var, Krk), tak počítejte s platbou za trajekty, případně za most na ostrov Krk i poloostrov Istrie od Rijeky (tunel Učka). U trajektů je problém v sezoně i čekání, málokdy se vejdete na první loď. U krátkých tras například na Rab nebo na Hvar z Drveniku to nebývá až takový problém, lodě jezdí bez ohledu na jízdní řád, dokud všechna čekající auta neodvezou, ale například trasa Split-Hvar má pevně stanovené časy a můžete čekat celou noc.

Pokud kupujete dálniční známky, tak nejlevnější je ji koupit v dané zemi na benzínce. V Česku je prodává ÚAMK, na čerpacích stanicích v Česku jsou rakouské dálniční známky dražší než v Rakousku.

Pokuty

Chorvatská policie má v létě rovněž žně. Za překročení rychlosti v obci jsou pokuty 300 až 15 000 HRK, mimo obec 500 až 7000 HRK. V případě překročení rychlosti v obci o více než 50 km/h může řidič jít do vězení až na 60 dní, totéž při nezaplacení vyšší pokuty. Povoleno je 0,5 promile alkoholu v krvi, při nehodě je ale k alkoholu přihlíženo, a řidiči do 24 let mají limit nulový. Mladí řidiči mají také sníženy rychlostní limity o 10 km/h. Trestat se nově může i bezohledná a agresivní jízda. Zjevně se to netýká místních řidičů, to by byla většina bez řidičského oprávnění…

Cesta je také cíl

Na Istrii z Česka ujedete cca 800 km, na jih do Chorvatska jedna cesta představuje až 1200 km (Split), Makarská (1200) Dubrovník (1400 km), tedy 1600 až 2800 km tam a zpět. Dost velká vzdálenost na to, aby se prosvištěla jen tam a zpět. Na trase je mnoho zajímavostí, takže zauvažujte o zapojení do cestovního plánu i návštěvu či prohlídku některých objektů. Cesta se tak „zhodnotí“.

Jako ideální se jeví jednodenní pauza v oblasti kolem Štýrského Hradce nebo v Korutanech, případně v oblasti Plitvických jezer. Lze zde přespat, další dopoledne navštívit národní park a po poledni pokračovat dál na jih, takže večer můžete být vcelku v pohodě a s menší únavou v cíli. Totéž lze naplánovat na návrat. Hotely na Plitvicích jsou dost drahé, ale „sobe“ v soukromí v blízkých městečkách mají přijatelnější ceny. Mimochodem, vynecháním dálnice při cestě na Plitvice ušetříte na vstupenky.

Rady na cestu

Obzvlášť důležitý je výběr hodiny a dne. Zpravidla se jezdí na noc, což je výhodné zejména pokud se řidiči mohou střídat a také s malými dětmi, které tak cestu prospí. Doporučená jednodenní pauza v Rakousku nebo Chorvatsku má význam také v tom, že se tak můžete vyhnout hlavnímu pátečnímu náporu na českých silnicích.

Na internetu si prověřte aktuální stav, zjistěte plánované a případně nenadálé opravy a omezení. Důležité je při plánování trasy a doby jejího absolvování do itineráře zapracovat dostatečnou časovou rezervu, abyste se nedostali do stresu, že nestíháte plánovaný čas.

Kdo jede s vozem na CNG, tak do loňska byla jediná možnost plnění v Záhřebu na Radnički cestě v areálu plynáren, s dobou otevření 7-23 h (o víkendu 7-15 h). V plánu na rok 2014 bylo otevření stanice u dálnice mezi Mariborem a Záhřebem ve městě Zabok (výjezd Celine 2), další se připravovaly na dálnici mezi Záhřebem a Zadarem a ve Splitu. Zda budou na sezonu funkční zatím není jasné. Daleko jednodušší to mají majitelé vozů na LPG, ty mají k dispozici několik desítek plnicích stanic.

Už loňské léto (od 1. 7. 2013) bylo Chorvatsko členem Evropské unie. Dovoz zboží neobchodního charakteru pro vlastní potřebu je sice limitován částkou 300 eur, ale v praxi se o zásoby na pobyt nikdo moc nezajímá. Jinak je to s čluny a podobnou výbavou, například potápění, tady je třeba výbavu při vjezdu registrovat.

Moře, a co dál?

Do Chorvatska se jezdí hlavně za mořem, ale dovolenou si můžete zpestřit řadou dalších zážitků.

Kulinářské si lze dopřát třeba každý den po koupání. Patří mezi ně ryby, přičemž nejobvyklejší rybou (dobrou) je oslič. Mnozí se těší na ústřice, chobotničky a další mořské plody. Vše z moře však patří k dražším pokrmům. Na Istrii doporučujeme i výlet do vnitrozemí. Zdejší turistický program nabízí nejen ubytování na venkově, ale ve vnitrozemí i na pobřeží vznikly restaurace, které nabízejí místní pokrmy pouze z regionálních potravin.

Mezi vhodné cíle patří Národní parky. Nejznámější jsou Plitvická jezera na polovině cesty na jih. Kdo pobývá na Istrii, ten by si neměl nechat ujít někdejší lázně (posléze vyhrazeno pro Tita a politickou smetánku) na ostrově Briuni, kde se nabízí zoosafari, římské památky, koupání. Přes vodu musíte i do mořského národního parku souostroví Kornati, další park plný sladké vody se nazývá Krka. Horolezce a pěší turisty láká pohoří Velebit (pozor na slunce a jeho žár).

Chorvatsko je také plné římských památek. Nejzachovalejší amfiteátr najdete v Pule, Split se honosí Diokleciánovým palácem, Dubrovník je celý jako muzeum, římské památky najdete i v Zadaru a Šibeniku.

Chorvatská rizika

Cesta – každoročně havaruje mnoho českých automobilistů, a mnohdy je to únavou těsně před koncem jízdy. Nesnažte se přemáhat únavu a dojíždět za každou cenu na jeden zátah.

Smyk – živičný povrch chorvatských silnic dostává za deště (i mrholení) vlastnosti jako při náledí, takže hodně opatrně.

Vítr – boční vítr u moře je nebezpečný zejména pro karavany, pozor také na sjezdu po dálnici k Zadaru, kde sníženou rychlost policie často kontroluje

Pokuty – chorvatská policie je agilní, zvlášť kontroluje rychlost v obcích, limity na dálnicích a také parkování. Povinnou výbavou jsou výstražné vesty pro všechny členy posádky.

Oheň – vyprahlé letní Chorvatsko je náchylné k požárům a s ohněm je třeba zacházet velmi obezřetně. Zejména při přípravě pokrmů na vařičích je třeba velké opatrnosti, o kuřácích ani nemluvě.

Zákaz bivakování – volné nocování je zakázáno v celém Chorvatsku.

Pěší turistika – výšlapy do hor jsou stále oblíbenější, ale v horkém chorvatském létě hrozí značné riziko dehydratace a úpalu. Byly již i případy končící smrtí.

Moře – nepřepínejte síly při plavání daleko od břehu, opatrně při používání matraček a nafukovacích i jiných člunů. Nejen vítr, ale i proudy dokáží odnést daleko. Každoročně několik ztracených Čechů na moři.

Autorem je Tomáš Pudil, můj dlouholetý kamarád a kolega, který se specializuje na autoturistiku.