Italské Benátky obytným autem

Do Benátek jsme se chtěli podívat dlouho, ale pořád nám to nějak nevycházelo. Kromě toho s obytňákem spíše raději hledáme klid a jezdíme po menších městech a vesnicích, než abychom vyráželi do přelidněných měst. Nakonec do sebe ale všechno zapadlo (včetně toho, že i děti jevily zájem) na podzimní prázdniny 2019, a tak jsme vyrazili na osmidenní cestu po Itálii, jejíž součástí byly právě i Benátky.

Benátky a vhodné načasování

V plné sezoně by mě do Benátek nikdo nedostal, ale přelom října a listopadu sliboval přeci jen méně turistů. Kromě toho jsme s načasováním měli obrovské štěstí, protože dva týdny po naší návštěvě začaly v Benátkách úřadovat záplavy. Náš plán byl takový, že se vyhneme víkendu a přijedeme na stellplatz v neděli večer, v pondělí ráno kolem 8 hodiny vyrazíme do Benátek a podle toho, v kolik skončíme a jak budeme zmoženi, buď zůstaneme na stellplatzu ještě jednu noc, nebo odjedeme za dalším cílem, kterým bylo San Marino.

Stellplatz San Giuliano Venice

Po rešerších, které jsem si dělal ještě doma, mi jako nejlepší varianta přišel stellplatz Caravan Park San Giuliano, který se nachází těsně před samotným příjezdem do Benátek přes vodu (odkaz na mapu ZDE). Pokud pojedete pouze na den, lze se dostat ještě dále přímo na velké parkoviště v Benátkách, kam lze zajet i s obytným autem, ale kvůli různým zkazkám o partičkách chmatáků,  jsme tuto možnost úplně zavrhli, kromě toho tam samozřejmě nelze přespat. Příjezd na stellplatz San Giuliano je drobátko motanice, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Ostatně, celý příjezd do Benátek vede industriálními zónami a vůbec nenaznačuje, že jen kousek opodál je takový turistický skvost. Vše bylo ještě umocněno mlhavým počasím a tmou, která na podzim padá už kolem čtvrté hodiny.

Protože jsem starej plašan a chci mít jistotu, udělal jsem v předstihu přes web raději rezervaci. Bylo to nakonec samozřejmě zbytečné, ale na druhou stranu to není nic proti ničemu – rezervace není zpoplatněna. Jeli jsme sice hodně mimo sezónu, ale i tak byl stellplatz docela naplněný desítkami aut, byť je jeho kapacita fakt docela veliká. Cena je 18 eur na 24 hodin, což je docela fér, protože začíná běžet okamžikem příjezdu, a jak se ukázalo, nakonec jsme v pohodě stihli do uplynutí těch 24 hodin zase zmizet. Elektřina se platí navíc (my jsme ji nepotřebovali) a stojí 4 Eura. Stellplatz sice není kdovíjaká krása, ale poměr lokalita/cena/výbava je u něj velmi dobrý. K dispozici je nejen kompletní servis pro bytná auta (výpusť vody, chemického WC i čistá voda), ale také jednodušší WC a umývárny včetně teplé sprchy, které byly i poměrně čisté. Počítejte s tím, že v okolí vůbec nic není, jen industriální zóna a sklady. Takže si určitě nakupte zásoby dopředu.

Jak do Benátek? Recepční nám ochotně poradil.

Ještě večer po příjezdu jsme šli na recepci (ta byla otevřená asi do 21 hod), kde nám ochotný pán docela dobrou angličtinou vysvětlil, co a jak. Strávil s námi nějakých pět minut a nalil nám do hlavy vše potřebné. Rovnou jsme u něj koupili osm lístků (4, osoby, 2 cesty), na tramvaj či autobus, kterým pojedeme do Benátek a pak zase zpátky – jeden lístek stojí 1,50 Eur a ukázal nám cestu ze stellpaltzu na zastávku. Mohu potvrdit, že je lepší jít přilehlým parkem, než po hlavní příjezdové silnici, tak či tak to zabere asi 15-20 minut. Tudíž, není to úplně za rohem, ale svižnou chůzí se po ránu alespoň zahřejete. Ze zastávky San Giuliano jedou do Benátek všechny tramvaje i autobusy, z nichž však některé trochu oklikou. Raději jsme tedy čekali na tramvaj, u které byla jistota, že jede nejkratší cestou. Přátelský starší Ital, který přišel na zastávku, když přijížděl autobus, nám ale opakovaně říkal, ať jedeme s ním, že to jede do Benátek, tak jsme poslechli…a on měl pravdu :-). Zpátky z Benátek jsme pak jeli tramvají (to je jistota), popř. lze využít autobus číslo 5.

A co v Benátkách?

Jak jsem psal v úvodu, nebudu zde suplovat turistického průvodce. Na webu najdete spoustu zajímavých informací, co v Benátkách vidět, kudy chodit, kde se najíst… Za mě dodám zase spíše jen praktické info. Po příjezdu do Benátek se trochu rozhlédněte a najděte prodej lístku na zdejší lodní „autobus“ Vaporetto. My jsme koupili hodinový lístek za 7 eur, což úplně stačí, a poté, co jsme se zorientovali v mapě Vaporetta, jsme nasedli do lodě, která nás odvezla nejatraktivnější trasou (mj. známý most Rialto) až k náměstí Svatého Marka. Tady doporučuji vystoupit až na stanici S.Marco-S.Zaccaria, čímž se trochu vyhnete hlavnímu davu turistů a ještě uvidíte slavné náměstí z jiné perspektivy. Pak jsme pokračovali skrz uličky, tu po hlavních trasách, kde bylo i v našem termínu docela dost turistů (nebyl to masakr, který jsme čekali, ale sami jsme tam fakt nebyli), popř. vedlejšími uličkami, které také mají své kouzlo a lidí o poznání méně. K obědu jsme si dali pizzu s cenovkou kolem 9-10 eur, což nám nepřipadalo na zdejší poměry kdovíjak přepálené, a kolem třetí už jsme toho měli my i děti v nohách docela dost. Nasedli jsme na tramvaj, vrátili se zpět na stellplatz, vypustili a nabrali vodu a hurá do San Marina za dalším italským dobrodružstvím…